Náhrada škody způsobené krizovými opatřeními

RISARCIMENTO DEL DANNO CAUSATO DALLE MISURE ANTICRISI

 

 

Aktuální celosvětová pandemie viru Covid-19 vyvolává i v České republice otázku, do jaké míry je zde odpovědnost státu za škodu způsobenou subjektům v přímé souvislosti s opatřeními přijatými v boji s koronavirem? Je stát povinen nahradit fyzickým a právnickým osobám škodu vzniklou krizovými opatřeními vlády, či nikoliv?

 

L’attuale pandemia mondiale del virus Covid-19 solleva anche nella Repubblica Ceca la domanda su fino a che punto lo Stato è responsabile del danno causato ai soggetti direttamente a seguito delle misure adottate nella lotta contro il coronavirus? Lo Stato è obbligato o meno a risarcire alle persone fisiche e giuridiche il danno causato dai provvedimenti anticrisi del governo?

 

Právě na tyto – do značné míry dosud nevyjasněné – otázky se zaměříme na řádících níže. V první řadě je však nutno podotknout, že se nacházíme ve zcela nové a bezprecedentní situaci, kdy je vyhlášen nouzový stav nad celým územím České republiky. Doposud tomu tak nikdy nebylo, a tedy není dostupná judikatura soudů a další praxe k náhradě škod za této situace se vztahující. Subsidiárně můžeme přihlédnout pouze k případům v minulosti, kdy byl nouzový stav vyhlášen na vybraných částech území (např. při povodních).

 

Nelle righe sottostanti approfondiremo precisamente questo tema, finora abbastanza poco chiaro. In primo luogo occorre tuttavia far notare che ci siamo ritrovati in una situazione completamente sconosciuta, senza precedenti, essendo stato dichiarato lo stato di emergenza su tutto il territorio della Repubblica Ceca. Questo non era mai accaduto prima, e pertanto non abbiamo a disposizione nessuna giurisprudenza dei tribunali o altre prassi, riguardanti il risarcimento dei danni causati a seguito della situazione sopravvenuta. Possiamo prendere in considerazione, in via sussidiaria, soltanto alcuni casi del passato, quando è stato dichiarato lo stato di emergenza su alcune parti del territorio dello Stato (ad es. durante le inondazioni).

 

 

I.

Náhrada škody

Risarcimento del danno

 

 

Podle krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními[1]. Této odpovědnosti se stát může zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že si poškozený škodu způsobil sám. Mezi krizová opatření přitom řadíme jak vyhlášený nouzový stav, tak na něj navazující další státní opatření (přijatá např. ze strany ministerstev). Je zřejmé, že i krizová opatření Vlády ČR v souvislosti s bojem proti koronaviru jsou krizovými opatřeními ve smyslu krizového zákona, a lze tak za škodu jimi způsobenou požadovat v případě splnění ostatních podmínek stanovených zákonem peněžní náhradu. Stát přitom nese objektivní odpovědnost, tj. odpovědnost bez ohledu na zavinění nastalé situace. Povinnosti k náhradě škody se zprostí jen v případě, pokud by prokázal, že si poškozený způsobil škodu sám (např. tím, že včas a náležitě nezareagoval na přijatá opatření).

 

Ai sensi della legge in caso di crisi (legge n. 240/2000 Racc., sulla gestione di crisi) lo Stato è tenuto a risarcire i danni causati alle persone fisiche e giuridiche, qualora ci sia il nesso di causalità con le misure anticrisi[2]. Lo Stato può liberarsi dalla responsabilità soltanto nel caso in cui riesca a dimostrare che il danneggiato si è causato il danno da solo. Da notare che tra le misure anticrisi rientra sia lo stato di emergenza dichiarato, sia gli altri provvedimenti ad esso legati (adottati ad es. da parte dei ministeri). Risulta evidente che anche le misure anticrisi del Governo della RC relativ alla lotta contro il coronavirus rientrano tra le misure anticrisi ai sensi della legge in caso di crisi, e pertanto si può chiedere una indennità pecuniaria per il danno causato da tali misure a patto che siano stati soddisfatti gli altri requisiti disposti dalla legge. Lo Stato è comunque oggettivamente responsabile, cioè che è responsabile a prescindere da chi sia colpevole della situazione venutasi a creare. Si esonera dall’obbligo di risarcire i danni soltanto nel caso in cui possa dimostrare che il danneggiato si è causato il danno da solo (ad es. non avendo reagito nei modi e nei tempi dovuti alle misure adottate).

 

Právo na náhradu škody mají právnické i fyzické osoby (nikoliv pouze podnikatelé), přičemž povinným k náhradě škody je přímo stát, a to prostřednictvím orgánu, který příslušné krizové opatření nařídil. Poškozená osoba musí prokázat existenci (po státu nárokované) škody vzniklé v důsledku přijatých krizových opatření (např. znehodnocené zboží, které nemohlo být prodáno v důsledku uzavření maloobchodního prodeje). Požadovat pochopitelně nelze škodu, která osobě vznikla ještě před vyhlášením nouzového stavu. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

 

Sia le persone giuridiche che le persone fisiche (non soltanto gli imprenditori) hanno diritto al risarcimento del danno, e l’obbligato a risarcire il danno è direttamente lo Stato, e questo attraverso l’organo che aveva disposto la rispettiva misura anticrisi. Il danneggiato deve dimostrare l’esistenza del danno (richiesto allo Stato) causato a seguito dell’adozione delle misure anticrisi (ad es. merce guasta, che non ha potuto essere venduta a seguito della chiusura della vendita a dettaglio). Ovviamente non è possibile chiedere il risarcimento del danno sorto prima della dichiarazione dello stato di emergenza. Il risarcimento del danno non viene concesso alle persone giuridiche e fisiche che hanno da sole causato il sinistro.  

 

Předpoklady pro úspěšné uplatnění náhrady škody jsou tedy následující:

  1. provedení krizového opatření státem či jeho orgány;
  2. vznik škody fyzické či právnické osobě;
  3. příčinná souvislost, tj. vznik škody právě v důsledku přijatých krizových opatření;

(rozhodující je příčinná souvislost s krizovým opatřením, nikoliv s krizí/epidemií samotnou)[3]

  1. poškozený si nesmí škodu způsobit sám a musí udělat maximum, aby škodě předešel či ji alespoň snížil (např. restaurační zařízení nechá v provozu alespoň rozvozy jídel, čímž sníží škody).

 

I requisiti per un buon esito della richiesta del risarcimento dei danni sono pertanto i seguenti:

  1. avvenuta adozione della misura anticrisi da parte dello Stato o i suoi organi;
  2. insorgere del danno alla persona fisica o giuridica;
  3. nesso di causalità, cioè l’insorgere del danno proprio a seguito dell’adozione delle misure anticrisi;

(il fattore decisivo è il nesso di causalità con la misura anticrisi, non con la crisi/epidemia stessa)[4]

  1. il danneggiato non deve aver causato il danno da solo e deve aver fatto tutto il possibile per prevenire oppure almeno attenuare il danno (ad es. un ristorante può continuare a preparare almeno il cibo a domicilio per diminuire i danni).

 

Poškozený může uplatňovat jak skutečnou škodu (tj. zmenšení či znehodnocení stávajícího majetku), tak ušlý zisk (tj. hodnota, o kterou by se za obvyklého chodu věcí zvýšil majetek poškozeného), případně oba tyto nároky zároveň. Navíc lze podle většinového názoru požadovat i poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za újmu včetně újmy na životě a zdraví (při splnění dalších podmínek – např. při poškození zdraví v rámci výkonu uložené pracovní povinnosti). Škoda se hradí v penězích.

 

Il danneggiato può richiedere sia il danno effettivo (cioè diminuzione o svalutazione del patrimonio), sia il mancato guadagno (cioè il valore, del quale sarebbe aumentato il patrimonio del danneggiato in circostanze normali), eventualmente può anche far valere entrambi i diritti allo stesso tempo. Oltre a ciò, secondo l’opinione della maggioranza, si può chiedere anche un adeguato risarcimento per pregiudizi, compresi i pregiudizi alla vita e salute (sempre che si sia in possesso di ulteriori requisiti – ad es. pregiudizio alla salute durante lo svolgimento della mansione lavorativa assegnata). Il danno si risarcisce in denaro.

 

II.

Uplatnění nároku

Esercizio del diritto

 

 

Nárok na náhradu škody či nemateriální újmy je třeba nejprve uplatnit mimosoudně (1. krok), a až následně případně přikročit k uplatnění nároku prostřednictvím soudu civilního (2. krok).

 

Il diritto al risarcimento del danno oppure del pregiudizio immateriale deve essere esercitato in primo luogo in via stragiudiziale (1° passo), e solo successivamente si può procedere, eventualmente, all’esercizio del diritto tramite il processo civile (2° passo).

 

 

  1. krok – mimosoudní (předběžné) uplatnění nároku v zákonné prekluzivní lhůtě

1° passo – esercizio stragiudiziale (preliminare) del diritto entro il termine di estinzione previsto per legge

 

Při uplatnění nároku na náhradu škody se musí poškozená právnická či fyzická osoba nejprve písemně obrátit na příslušný orgán krizového řízení[5], a to nejpozději do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Uvedená lhůta se tedy vztahuje k předsoudnímu uplatnění nároku u orgánu krizového řízení a počíná běžet momentem, kdy se osoba o vzniklé škodě, byť třeba stále se navyšující, dozví. Počátek lhůty se tak neváže k momentu, kdy je možné obstarat veškeré doklady pro prokázání vzniku škody celkové. Již podaný návrh může být průběžně doplňován. Předsoudní uplatnění nároku je nezbytným předpokladem případného řízení soudního. Uplatněný nárok na náhradu škody je třeba doložit důkazy, z nichž musí vyplývat i dodržení shora uvedené lhůty.

 

Per esercitare il diritto al risarcimento del danno, la persona giuridica o fisica danneggiata deve innanzitutto rivolgersi per iscritto all’organo competente alla procedura anticrisi[6], e questo entro 6 mesi da quando abbia scoperto il danno, al massimo però entro 5 anni dall’insorgere del danno, altrimenti il diritto si estingue. Il suddetto termine riguarda pertanto l’esercizio stragiudiziale del diritto davanti all’organo competente alla procedura anticrisi e inizia a decorrere dal momento, in cui la persona abbia scoperto il danno, anche se il danno continui a crescere. La decorrenza del termine pertanto non è legata al momento, dal quale è possibile raccogliere tutti i documenti, con i quali si possa dimostrare l’insorgere del danno complessivo. L’istanza, che sia già stata depositata, può essere ulteriormente integrata più di una volta. L’esercizio stragiudiziale del diritto è un prerequisito necessario per un eventuale processo giudiziario. Il diritto esercitato al risarcimento del danno deve essere corredato da prove, dalle quali deve risultare anche l’osservanza del summenzionato termine.  

 

 

Zákonem požadované náležitosti vznesené žádosti na náhradu škody jsou následující:

  • uvedení, kdo nárok uplatňuje (příjmení a jméno/název, datum narození / IČ, adresa pobytu / sídla);
  • uvedení důvodů vzniku nároku;
  • uvedení výše nároku;
  • předložení důkazů (podkladů), které vznik, příčinnou souvislost a výši nároku prokazují;
  • uvedení skutečností prokazujících dodržení subjektivní 6měsíční lhůty pro mimosoudní uplatnění nároku;
  • řádná datace návrhu a jeho podpis žadatelem;
  • při zastoupení je třeba přiložit plnou moc;

 

I requisiti richiesti dalla legge per la presentazione della domanda di risarcimento del danno, sono i seguenti:

  • indicare chi esercita il diritto (cognome e nome/denominazione, data di nascita / numero di identificazione, indirizzo della residenza / sede);
  • indicare il motivo dell’insorgere del diritto;
  • indicare l’ammontare del diritto;
  • presentare prove (documenti), che attestino l’insorgere, il nesso di causalità e l’ammontare del diritto;
  • indicare i fatti che attestino l’osservanza del termine soggettivo di 6 mesi per l’esercizio stragiudiziale del diritto;
  • datazione regolare dell’istanza e la firma del richiedente;
  • in caso di rappresentanza occorre allegare la delega;

 

 

Pro uplatnění nároku neexistuje typizovaný formulář.

 

Non esiste un modulo per l’esercizio di tale diritto. 

 

  1. krok – soudní uplatnění nároku na náhradu škody

2° passo – esercizio giudiziale del diritto al risarcimento del danno

 

Není-li ze strany orgánu krizového řízení náhrada škody poskytnuta (nárok je odmítnut, případně orgánem nevyřízen), je možno se obrátit na civilní soud. V řízení je pasivně legitimovaným, jak již výše uvedeno, právě stát (za ten v řízení vystupuje příslušná organizační složka, např. ministerstvo). Pro uplatnění nároku u soudu běží obecná promlčecí lhůta podle občanskoprávních předpisů, tj. subjektivní lhůta 3 roky a objektivní lhůta 10 let od uplatnění nároku u orgánu krizového řízení. Řízení o náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s krizovým opatřením není osvobozeno od soudních poplatků (poplatek činí 5 % z žalované částky). Žalobu nelze (úspěšně) podat k soudu před mimosoudním uplatněním nároku podle 1. kroku.

 

Qualora l’organo competente alla procedura anticrisi non conceda il risarcimento del danno (la domanda di risarcimento sia stata rigettata, oppure non sia stata espletata), è possibile rivolgersi al tribunale civile. Nell’ambito del rispettivo processo, come menzionato qui sopra, lo Stato è il legittimato passivo (per conto del medesimo, nel processo figura il rispettivo organo, ad es. un ministero). Presso il tribunale decorre un termine generale di prescrizione relativo all’esercizio del diritto, previsto dalle norme civilistiche, cioè il termine soggettivo di 3 anni e un termine oggettivo di 10 anni dall’esercizio del diritto davanti all’organo competente alla procedura anticrisi. Il processo di risarcimento del danno cagionato dalla misura anticrisi, con un nesso di causalità accertato, non è esonerato dalle tasse giudiziarie (la tassa ammonta al 5 % dell’importo richiesto). L’istanza non può essere presentata (con successo) davanti al tribunale senza prima aver esercitato il diritto in via stragiudiziale secondo il 1° passo.

 

III.

Závěrem

In conclusione

 

Závěrem z procesní opatrnosti uveďme, že se v souvislosti s celorepublikovým stavem nouze objevily i názory, podle kterých pokud stát postupuje v souladu se zákony, a tedy nedojde k excesivnímu vymáhání krizových opatření, tak nárok na náhradu škody od státu nevzniká. Přestože s tímto tvrzením právně nesouhlasíme, nelze jej s ohledem na zcela bezprecedentní situaci zcela předem vyloučit. Roli bude hrát mnoho faktorů, bezpochyby i množství osob, které budou škodu po státu nárokovat, či časové hledisko uplatnění nároku. Je třeba mít na paměti, že obdobná situace nikdy nenastala, a navíc dosud stav nouze trvá, v důsledku čehož nelze již dnes v plném rozsahu přesně predikovat veškeré možné konsekvence.

 

In conclusione vorremmo aggiungere, per precauzione processuale, che circa lo stato di emergenza dichiarato su tutto il territorio dello Stato, sono emerse anche delle opinioni, secondo le quali nel caso in cui lo Stato proceda conformemente con le leggi, e non esiga cioè in maniera eccessiva il rispetto delle misure anticrisi, non scatterebbe il diritto al risarcimento del danno nei confronti dello Stato. Sebbene sul piano giuridico non concordiamo con tale affermazione, considerata la situazione sopravvenuta, assolutamente senza precedenti, non possiamo completamente escludere questa possibilità. Entreranno in gioco molti fattori, tra cui sicuramente anche il numero delle persone che eserciteranno il diritto al risarcimento del danno nei confronti dello Stato, oppure le tempistiche dell’esercizio, e oltre a ciò, lo stato di emergenza è finora attuale, e pertanto in questo momento non si possono prevedere con esattezza tutte le possibili conseguenze.   

 

V současně situaci bychom proto všem, kterým na základě krizových opatření státu vzniká škoda, doporučili pečlivé shromažďování a uchovávání veškerých podkladů prokazujících vznik této škody. Současně je vhodné dokumentovat veškerá uskutečněná preventivní opatření stejně jako veškeré postupy učiněné s cílem zmírnění dopadů krizových opatření na výši vzniklé (či pravděpodobně stále vznikající) škody. Pouze tak bude možné následně úspěšně podat žádost o náhradu škody na příslušný orgán krizového řízení. Počátek běhu 6měsíční prekluzivní lhůty se přitom váže již k okamžiku zjištění vzniku škody a podaný návrh může být průběžně doplňován.

 

In questo momento vorremmo perciò consigliare a tutti coloro che stanno per subire un danno a seguito delle misure anticrisi adottate dallo Stato, di raccogliere minuziosamente e conservare tutte le prove che possano attestare l’insorgere del danno. Contestualmente è opportuno documentare tutte le misure di prevenzione adottate, così come tutti i passi compiuti volti ad attenuare l’impatto delle misure anticrisi sull’ammontare del danno sorto (che probabilmente sta ancora crescendo). Solo in questo modo sarà possibile successivamente presentare una domanda di risarcimento del danno davanti all’organo competente alla procedura anticrisi. L’inizio della decorrenza del termine di 6 mesi per l‘estinzione è legato già al momento della scoperta del danno e la domanda può essere ulteriormente integrata più di una volta.

 

 

IV.

Update ze dne 25. 03. 2020

Aggiornamenti al 25. 03. 2020

 

 

Bohužel jsme nuceni naše shora uvedené závěry, které by za normálního běhu věcí platily, zcela přehodnotit.

 

Purtroppo, le nostre conclusioni sopra riportate, le quali sarebbero valide nello stato normale delle cose, siamo costretti a riconsiderarle completamente.

 

Opatření přijatá vládou v režimu krizového zákona omezující určité druhy podnikatelské činnosti (viz naše zpráva na toto téma) byla vládou s účinností ke dni 24.03.2020 6:00 zrušena a nahrazena obsahově zcela totožnými opatřeními obecné povahy ministerstva zdravotnictví, vydanými však nikoli v režimu krizového zákona, ale dle „běžného“ ustanovení § 80, odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví. Ten již žádnou odpovědnost státu nepředpokládá.

 

I provvedimenti adottati dal governo nel regime della legge in caso di crisi, limitanti alcune attività imprenditoriali (si veda la nostra relazione in merito) sono stati revocati dal governo con efficacia al 24.03.2020, ore 06:00 e sostituite da provvedimenti del tutto identici per quanto riguarda il loro contenuto, ma emessi da parte del ministero della salute non sulla base della legge in caso di crisi, ma sulla base del “ordinario” art. 80, comma 1 della legge n. 258/200 Racc., Legge sulla sanità pubblica. Quest’ultima non prevede nessuna responsabilità da parte dello Stato.

 

Jinými slovy, ačkoli platí zcela stejná omezení, v důsledku této formální změny režimu přijatých opatření shora uvedené schéma o nahrazování škody neplatí. Režim případného nároku pak spadá do obecné odpovědnosti státu za škodu, která však předpokládá nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí veřejné moci.  Nic z toho v našem případě nelze apriori použít.

 

In altre parole, nonostante valgano le stesse limitazioni, in conseguenza alla tale modifica di carattere formale relativa al regime dei provvedimenti adottati, non vale più lo schema sul compenso dei danni sopra indicato. Il regime dell’eventuale diritto al compenso dei danni ricade quindi nella responsabilità generale dello stato per i danni, la quale tuttavia prevede danni causati mediante procedimento ufficiale ingiusto o mediante illecita decisione dell’organo di pubblica amministrazione. Nessuna di queste possibilità può essere applicata nel nostro caso.

 

Přestože je tedy zřejmé, že uzavřením určitých provozů dochází v zájmu ochrany celé společnosti, nikoli proto, že by šlo o provozy, které mají nákazu tzv. na svědomí, a tedy že určitá část společnosti nese větší břemeno koronavirové krize, než zbytek, stát se takto – lze říci že pokoutně – snaží omezit její možnosti domoci se přiměřené náhrady. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi, které již nyní ohlašují rozsáhlou pomoc postižené podnikatelské sféře, jde o téměř skandální počin, který je evidentně motivován politickým zacílením současné vlády a její rozhazovačnou politikou v letech minulých.

 

Nonostante sia quindi chiaro, che a la sospensione di alcune attività avviene al fine della protezione dell’intera popolazione non perché si tratti di attività colpevoli per il contagio, e che quindi parte della popolazione debba portare un maggiore peso a causa della crisi attorno il coronavirus, lo stato in tale modo tenta – di nascosto si potrebbe dire – di limitare le possibilità della tale parte di ottenere un compenso adeguato. In comparazione con gli altri paesi europei, i quali già ora annunciano estesi programmi di sussidio per gli imprenditori colpiti, si tratta di un atteggiamento quasi scandaloso, evidentemente motivato dalla direzione politica del governo attuale e della sua politica di spese esagerate, attuata nel corso degli anni scorsi.

 

Co říci závěrem?  Pevně věříme, že vláda si pod tlakem veřejnosti i zdravého rozumu uvědomí hodnotu dotčených podnikatelských oborů pro ekonomiku i pro celospolečenskou soudržnost a k nějaké formě náhrady přistoupí. Lze si představit emisi zvláštních státních dluhopisů, jejichž výnos bude použit právě na tuto pomoc, za současného přijetí speciálního odškodňovacího zákona, tedy něco na způsob církevních restitucí.

 

Che dire in conclusione? Speriamo vivamente che il governo, sotto la pressione da parte del pubblico e del buon senso, si renderà conto del valore delle attività impattate per l’economica e per la coesione dell’intera società, e che deciderà di rendere possibile la compensazione dei danni in qualche forma. Da considerare sarebbe l’emissione dei buoni del Tesoro speciali, la cui rendita sarebbe usata specificamente per tale assistenza, passando contemporaneamente una legge speciale sulle compensazioni, ossia qualcosa di analogo alle restituzioni alla chiesa.

 

V opačném případě nezbude, než aby se dotčené osoby obracely se svými nároky na soud individuálně. Argumentace bude v takovém případě mnohem slabší než v případě, kdyby stát postupoval standardně dle krizového zákona. Lze si snad představit celou věc kvalifikovat jako odpovědnost za nesprávný úřední postup spočívající ve zneužití práva, tedy v šikanosním výběru právního režimu, který má za cíl právě a jen vyhnout se náhradě škody, což je ve výsledku v rozporu se zásadou zákonnosti výkonu státní moci a zásad právního státu vůbec.  Výsledek, stejně jako časovou a finanční náročnost těchto procesů lze v současnosti těžko odhadnout.

 

In caso contrario alle persone colpite non resterà altro che rivolgersi individualmente con i loro diritti ai tribunali. In tale caso l’argomentazione sarà più debole in confronto al caso, ove lo stato procedesse ordinariamente ai sensi della legge sulle emergenze. Si potrebbe considerare la qualificazione della questione come responsabilità a causa di procedimento ufficiale ingiusto stante nell’abuso del diritto, ossia nell’abusiva scelta del regime giuridico con il fine di evitare l’obbligo al compenso dei danni, in quanto tale procedimento ufficiale risulta in contraddizione con il principio di legalità dell’esecuzione del potere pubblico e con i principi dello stato di diritto stesso. L’esito del tale eventuale procedimento, e il rispettivo consumo di risorse finanziarie e temporali, non è attualmente prevedibile.

 

I tak nelze v tuto chvíli než doporučit pečlivé shromažďování a uchovávání veškerých podkladů prokazujících vznik této škody a dokumentování veškerých uskutečněná preventivní opatření a postupů učiněných s cílem zmírnění dopadů krizových opatření na výši vzniklé (či pravděpodobně stále vznikající) škody.

 

Malgrado tutto questo, in questo momento non possiamo fare altro che consigliare di raccogliere minuziosamente e conservare tutti i documenti che possano attestare il danno, nonché documentare tutte le misure di prevenzione adottate e i passi compiuti volti ad attenuare l’impatto delle misure anticrisi sull’ammontare del danno (che probabilmente sta ancora crescendo).

 

 

Děkujeme Vám a v případě potřeby se na nás neváhejte obrátit.

Vi ringraziamo e nel caso doveste averne bisogno, non esitate a contattarci.

 

Spoladore & Bystřický,

 

advokátní kancelář s.r.o.

 

[1] Krizovým opatřením se rozumí organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

[2] Con misura anticrisi si intende una misura di natura organizzativa o tecnica, volta a risolvere una situazione di crisi ed eliminare le sue conseguenze, comprese le misure, con le quali si interferisce nei diritti e doveri delle persone.

[3] Zde se lze obávat, zda se argumentem státu nestane, že by pandemie i bez zavedení krizových opatření vedla ke vzniku škod. Domníváme se však, že by tento argument neměl být z logiky věci úspěšný.

[4] In questo caso c’è da temere che lo Stato possa argomentare che la pandemia avrebbe provocato danni anche senza l’adozione delle misure anticrisi. Riteniamo, tuttavia, che questo argomento, per via della logica, non dovrebbe essere vittorioso.

[5] Ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma – podle většinového názoru se bude zpravidla jednat o Ministerstvo vnitra ČR. Při pochybách o příslušném orgánu krizového opatření je procesně bezpečné uplatnit písemně nárok u více v úvahu připadajících orgánů krizového řízení s uvedením této skutečnosti.

[6] L’organo competente alla procedura anticrisi, che ha disposto la misura anticrisi, durante l’osservanza della quale oppure a seguito della quale è sorto il danno o il pregiudizio – secondo l’opinione della maggioranza si tratterà prevalentemente del Ministero dell’Interno della RC. In caso di dubbi su quale sia l’organo competente che abbia adottato la rispettiva misura anticrisi, risulta sicuro, dal punto di vista processuale, esercitare per iscritto il diritto davanti a più organi competenti alla procedura anticrisi che possano essere presi in considerazione, con l’indicazione di questo fatto.