Velká novela zákona o obchodních korporacích z roku 2020

Grande riforma della legge sulle società commerciali del 2020

 

Rekodifikace občanského práva v roce 2014 přinesla do českého práva mnoho významných změn a nových právních institutů. Jednou z nejvýznamnějších změn bylo zrušení obchodního zákoníku a jeho nahrazení úpravou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku a v zákoně
č. 90/2012 Sb., zákoně o obchodních společnostech a družstvech (známý pod názvem zákon
o obchodních korporacích, zkráceně ZOK). Již záhy po nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích se v praxi objevily první problémy s jeho výkladem a aplikací, které musely řešit soudy. V roce 2020 byla v parlamentu přijata velká novela zákona o obchodních korporacích, která se snaží řešit nejpalčivější problémy a mezery zákonné úpravy, a zároveň se snaží
o dosažení souladu českého práva s právem Evropské unie. Změny ZOKu jsou natolik významné, že se dotknou prakticky všech obchodních korporací. Prostřednictvím tohoto článku si Vás dovolujeme informovat o nejdůležitějších změnách, jež velká novela přináší s účinností od 1. 1. 2021.

 

La ricodificazione del diritto civile effettuata nel 2014 ha introdotto nella legge ceca molte modifiche importanti e nuovi istituti giuridici. Una delle modifiche più grandi è stata quella che ha annullato il codice civile, sostituendolo con una disciplina contenuta nella legge n. 89/2012 Sb., codice civile, e nella legge n. 90/2012 Sb., legge sulle società e cooperazioni commerciali (conosciuta come legge sulle società commerciali, abbreviata come ZOK). Subito dopo che la legge sulle società commerciali aveva iniziato a produrre effetti, a livello pratico sono apparsi dei problemi con la sua interpretazione e applicazione, che dovevano essere risolti in tribunale. Nel 2020, il Parlamento ha approvato la grande riforma della legge sulle società commerciali, che si pone come obiettivo di risolvere i problemi e le lacune più scottanti della normativa, cercando di raggiungere allo stesso tempo un’armonia tra il diritto ceco e quello dell’Unione Europea. Le modifiche dello ZOK sono talmente significative da influenzare praticamente tutte le società commerciali. Con il presente articolo vorremmo pertanto informarvi sulle modifiche più importanti che vengono apportate con la grande riforma con effetto dal 1. 1. 2021.

 

 

Změna monistického systému volených orgánů akciových společností

Modifica del sistema monistico degli organi elettivi delle società per azioni

 

Nejvýraznější změna se týká úpravy monistického systému volených orgánů akciových společností. Na rozdíl od dualistického systému, ve kterém je řídící i kontrolní funkce zajišťována dvěma oddělenými orgány společnosti (v tuzemské úpravě představenstvem
a dozorčí radou), spočívá monistický systém tradičně na spojení obou těchto funkcí v jediném orgánu. V dosavadním znění zákona o obchodních korporacích je však monistický charakter potlačen, neboť struktura akciové společnosti opět dělí řídící a kontrolní funkci mezi dva orgány společnosti. Řídící funkci zastává statutární ředitel, spolu se správní radou. Statutární ředitel je zároveň statutárním orgánem akciové společnosti. Správní rada pak zastává vedle řídící funkce
i funkci kontrolní. Od dualistického systému se monistická struktura liší pouze uspořádáním funkcí orgánů. Dosavadní úprava je naukou i praxí kritizována jako popírající samu podstatu monistického systému.

La modifica più grande riguarda la disciplina del sistema monistico degli organi elettivi delle società per azioni. A differenza del sistema dualistico, secondo il quale la funzione direttiva e di controllo viene esercitata da due organi separati della società (secondo la disciplina ceca dal consiglio di amministrazione e consiglio di sorveglianza), il sistema monistico consiste tradizionalmente nella unificazione di entrambe le funzioni in un solo organo. Nel testo attuale della legge sulle società commerciali, il carattere monistico viene soppresso, dal momento che la struttura stessa di una società per azioni attribuisce la funzione direttiva e quella di controllo a due organi societari. La funzione direttiva viene esercitata dal direttore, assieme al consiglio di gestione. Il direttore statutario rappresenta contestualmente l’organo amministrativo della società per azioni. Il consiglio di gestione esercita poi, oltre alla funzione direttiva, anche la funzione di controllo. La struttura monistica differisce dal sistema dualistico solamente nella distribuzione delle funzioni degli organi. Sia la teoria sia la prassi criticano la regolamentazione finora vigente, trovandola contrastante con l’essenza stessa del sistema monistico.

 

Velká novela se naopak snaží monistickou akciovou společnost přiblížit tradičním úpravám s jediným voleným orgánem. Úplně zrušena bude funkce statutárního ředitele. Statutárním orgánem bude správní rada, která v sobě bude spojovat řídící a kontrolní funkce. Novela rovněž jasně definuje funkce správní rady. Správní rada bude odpovídat za obchodní vedení společnosti, ale i za dozor nad činností společnosti a za určování základního zaměření obchodního vedení. Správní rada má na starosti rovněž řádné vedení účetnictví a předkládání účetních závěrek. Správní rada bude mít tři členy, neurčí-li stanovy jinak. Členy volí valná hromada. Stanovy však mohou právo jmenovat jednoho nebo více členů správní rady spojit s akcií. V zákoně je upraven rovněž zákaz konkurence členů správní rady, vznik a zánik funkce člena, ale i způsob rozhodování správní rady.

La grande riforma cerca di avvicinare la società per azioni monistica alle discipline tradizionali con un solo organo elettivo. Verrà cancellata completamente la carica di direttore statutario. L’organo statutario sarà il consiglio di gestione, che collegherà la funzione direttiva con quella di controllo. La riforma definisce inoltre in maniera chiara le mansioni del consiglio di gestione. Il consiglio di gestione risponderà della gestione commerciale della società, ma anche della sorveglianza sulle attività societarie e la determinazione dell’orientamento di base della gestione commerciale. Il consiglio di gestione si occupa anche di una regolare tenuta della contabilità e produzione dei bilanci di esercizio. Il consiglio di gestione sarà composto da 3 membri, a meno che lo statuto non stabilisca diversamente. I membri vengono eletti dall’assemblea generale. Tuttavia, lo statuto può collegare ad una azione il diritto di nominare uno o più membri del consiglio di gestione. La legge disciplina anche il divieto di concorrenza per i membri del consiglio di gestione, la nascita e l’estinzione della carica di membro, ma anche la modalità con cui delibera il consiglio di gestione.   

 

Obsazování volených orgánů

Occupazione degli organi elettivi

 

Ke změně došlo i ve způsobu obsazování volených orgánů obchodních korporací, a to jak řídících, tak kontrolních orgánů.

È stato modificato anche il modo in cui vengono occupati gli organi elettivi delle società commerciali, sia quelli direttivi sia quelli di controllo.  

 

Akcie s vysílacím právem

Azioni con diritto di nomina e revoca

 

Novela zavádí tzv. vysílací akcie neboli akcie s vysílacím právem. Jedná se o akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře jmenovat a odvolat člena voleného orgánu obchodní korporace. Předchozí právní úprava ZOK neumožňovala společnostem vysílací akcie vydat. Novela zavádí možnost společnosti vydat akcie s vysílacím právem do představenstva, správní rady a dozorčí rady akciové společnosti. Zákon dává možnost spojit ve stanovách vysílací právo s akcií. Celkový počet členů voleného orgánu jmenovaných na základě vysílacích akcií nesmí být vyšší než počet členů volených valnou hromadou či jiným zákonem určeným orgánem. Obdobná úprava vysílacích podílů platí i pro společnosti s ručením omezeným (v jejich případě se jedná
o právo společníka jmenovat a odvolat některé jednatele).

La riforma introduce le c.d. vysílací akcie, ovvero azioni con diritto di nomina e revoca. Si tratta di azioni, alle quali è collegato il diritto dell’azionista di nominare o revocare un membro dell’organo elettivo della società commerciale. La regolamentazione giuridica precedente dello ZOK non consentiva alle società di emettere le azioni con diritto di nomina e revoca. La riforma introduce la possibilità per le società di emettere azioni con diritto di nomina e revoca relativo al consiglio di amministrazione, consiglio di gestione e consiglio di sorveglianza di una società per azioni. La legge consente di legare, nello statuto, il diritto di nomina e revoca ad una azione.  Il numero totale dei membri dell’organo elettivo nominati in base alle azioni con diritto di nomina e revoca, non deve superare il numero dei membri nominati dall’assemblea generale oppure da un altro organo stabilito dalla legge. Una regolamentazione simile relativa alle partecipazioni con diritto di nomina e revoca vale anche per le società a responsabilità limitata (nel qual caso si tratta di un diritto del socio di nominare e revocare alcuni amministratori).

 

Volba členů dozorčí rady zaměstnanci

Nomina dei membri del consiglio di sorveglianza dai dipendenti  

 

Volba třetiny členů dozorčí rady akciové společnosti s více než 500 zaměstnanci byla do zákona o obchodních korporacích zavedena již předchozí novelou ZOKu, velká novela toto právo konkretizuje a stanovuje postup volby člena. Nově bude představenstvo akciové společnosti po projednání s odborovou organizací povinno vyhotovit volební řád. Návrh na zvolení nebo odvolání člena může podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti. Členem voleného orgánu se může stát pouze zaměstnanec v pracovním poměru ke společnosti (nikoli zaměstnanec na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti), stanovy mohou určit,
že zaměstnanci členství v dozorčí radě nezaniká po odchodu do důchodu.

La nomina di un terzo dei membri del consiglio di sorveglianza di una società per azioni con oltre 500 dipendenti è stata introdotta nella legge sulle società già con la riforma precedente dello ZOK, la grande riforma provvede a concretizzare tale diritto e stabilire la modalità con cui il membro viene nominato. La novità consiste nel fatto che il consiglio di amministrazione della società per azioni sarà tenuto a redigere un regolamento elettorale, dopo averlo discusso con un’associazione sindacale. La proposta di nomina o revoca di un membro può essere presentata dal consiglio di amministrazione, associazione sindacale, consiglio dei dipendenti oppure almeno il 10 % dei dipendenti che hanno istaurato un rapporto di lavoro con la società. Può diventare membro dell’organo elettivo soltanto un dipendente che ha instaurato con la società un rapporto di lavoro (non un dipendente che lavora in base all’accordo di esecuzione del lavoro oppure accordo di attività lavorativa), lo statuto può stabilire che dopo il pensionamento il dipendente continuerà ad essere membro del consiglio di sorveglianza. 

 

Smlouva o výkonu funkce člena voleného orgánu

Contratto di esercizio della carica di membro di un organo elettivo  

 

Novela staví na jisto, že v případě neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem kapitálové společnosti nenabude smlouva účinnosti. Do schválení smlouvy je výkon funkce bezplatný a neúčinná smlouva není právním titulem pro vyplacení odměny. Výjimku tvoří situace, kdy k neplatnosti ujednání, nebo k neschválení smlouvy bez zbytečného odkladu došlo z důvodů na straně kapitálové společnosti nebo nezávisle na vůli člena voleného orgánu – v takovém případě se poskytuje odměna ve výši obvyklé v době uzavření smlouvy, případně v době vzniku funkce. Při následném uzavření smlouvy se smlouva stává účinnou ke dni jejího uzavření, či ke dni vzniku funkce člena, pokud k němu došlo později. Podle stávající úpravy byla smlouva při neschválení nejvyšším orgánem pouze relativně neplatná, a neplatnosti se proto bylo nutné dovolat u soudu.

La riforma stabilisce fermamente che in caso di mancata approvazione da parte dell’organo supremo della società di capitali del contratto di esercizio della carica, il contratto non inizierà a produrre effetti. L’esercizio della carica rimane privo di validità fino all’approvazione del contratto, e il contratto ancora inefficace non rappresenta un titolo giuridico per il versamento della retribuzione. Viene fatta un’eccezione per le situazioni in cui l’invalidità dell’atto oppure la mancata approvazione del contratto senza indugio sia stata causata per motivi imputabili alla società di capitali oppure indipendentemente dalla volontà del membro dell’organo elettivo – in tal caso si concede una retribuzione ammontante all’importo abituale al momento della stipulazione del contratto, eventualmente al momento dell’inizio della carica. Al momento poi della stipulazione del contratto stesso, il contratto inizia a produrre effetti a partire dalla data della sua stipulazione, eventualmente dalla data di nascita della carica di membro, nel caso in cui essa fosse nata più tardi. Secondo la regolamentazione finora vigente, in caso di mancata approvazione del contratto da parte dell’organo supremo, il contratto era solo parzialmente invalido e la determinazione dell’invalidità doveva perciò essere richiesta al tribunale.

 

Novela rovněž stanovuje, že v případě rozporu mezi pravidly ve společenské smlouvě a ve smlouvě o výkonu funkce, se uplatní pravidla obsažená ve společenské smlouvě. Zákonodárce tím chrání vůli společníků, vyjádřenou právě ve společenské smlouvě. Umožněn je pouze tzv. jednorázový průlom do společenské smlouvy (pokud by rozporné znění smlouvy o výkonu funkce bylo schváleno většinou potřebnou pro změnu společenské smlouvy, použilo by se znění smlouvy o výkonu funkce).

La riforma inoltre stabilisce che in caso di contrasto tra le regole previste dal contratto societario e quelle previste dal contratto di esercizio della carica, verranno applicate le regole fissate nel contratto societario. Il legislatore tutela così la volontà dei soci, formulata appunto nel contratto societario. È consentita soltanto la c.d. rottura unica del contratto societario (qualora il testo contrastante del contratto di esercizio della carica fosse approvato dalla maggioranza necessaria per la modifica del contratto societario, si applicherebbe il testo del contratto di esercizio della carica).

 

Právnická osoba jako člen voleného orgánu obchodní korporace

Persona giuridica come membro dell’organo elettivo di una società commerciale  

 

Zákon o obchodních korporacích nevylučuje, aby funkci voleného orgánu právnické obchodní korporace vykonávala jiná právnická osoba. V případě svého ustavení do funkce ve voleném orgánu je právnická osoba nově povinna zmocnit bez zbytečného odkladu fyzickou osobu, která ji ve voleném orgánu bude zastupovat. Zmocněná fyzická osoba musí splňovat požadavky kladené na člena voleného orgánu obchodní korporace. Právnická osoba tak nemůže jako svého zástupce určit další právnickou osobu. Nebude-li určena zmocněná fyzická osoba, nemůže být právnická osoba jako člen voleného orgánu zapsána do obchodního rejstříku. Nedojde-li k určení zmocněné fyzické osoby a zápisu do obchodního rejstříku do tří měsíců od vzniku funkce ve voleném orgánu, dojde k zániku členství právnické osoby ve voleném orgánu. Stejný následek má i nezapsání nového zmocněnce v případě zániku zmocnění předchozího zmocněnce. Dosavadní úprava naopak stanovovala, že pokud právnická osoba nezmocní jinou osobu, mohou ji ve voleném orgánu zastupovat členové jejího statutárního orgánu. Došlo tak ke zpřísnění právní úpravy.

La legge sule società commerciali non esclude che la funzione di organo elettivo di una società commerciale sia esercitata da un’altra persona giuridica. In caso della sua nomina alla funzione nell’ambito di un organo elettivo, la persona giuridica adesso è tenuta a delegare senza indugio una persona fisica che la rappresenterà nell’organo elettivo. La persona fisica delegata deve soddisfare i requisiti stabiliti per i membri dell’organo elettivo della società commerciale. La persona giuridica quindi non può designare come proprio rappresentante un’altra persona giuridica. Nel caso in cui non sia stata delegata una persona fisica, la persona giuridica non può essere iscritta al registro commerciale come membro dell’organo elettivo. Qualora la nomina di una persona fisica delegata e l’iscrizione al registro commerciale non avvengano entro tre mesi dall’inizio della funzione nell’organo elettivo, la persona giuridica cessa di essere membro dell’organo elettivo. La stessa conseguenza si verifica anche in caso di mancata iscrizione di un nuovo delegato a seguito di estinzione della delega del delegato precedente. La regolamentazione finora vigente stabiliva invece che nel caso in cui una persona giuridica non deleghi un’altra persona, la possono rappresentare davanti all’organo elettivo i membri del suo organo amministrativo. La regolamentazione giuridica è stata quindi irrigidita.

 

Snížení administrativní zátěže při zakládání společností s ručením omezeným

Riduzione dell’onere amministrativo nella costituzione delle società a responsabilità limitata

 

Novela má rovněž za cíl zjednodušit postup při zakládání malých společností s ručením omezeným. Na rozdíl od obchodního zákoníku totiž zákon o obchodních korporacích stanovuje minimální peněžitý vklad každého společníka ve výši pouze 1,- Kč. Částka základního kapitálu společnosti tak může být i velmi nízká. Za dosavadního stavu právní úpravy je správce vkladu pro společnost s ručením omezeným vždy povinen založit účet u banky nebo u spořitelního
a úvěrního družstva, na který budou složeny peněžité vklady. Tato povinnost nepochybně představuje pro malé společnosti zbytečné náklady a zdražuje a zpomaluje jejich zakládání. Novela proto umožňuje skládat peněžité vklady v celkové výši nejvýše 20.000,- Kč, vedle speciálního účtu, i v hotovosti či na běžný účet správce vkladů. Prakticky by se tak mohlo stát například pouhým doručením peněžitého vkladu notáři.

Un altro obiettivo che si pone la riforma è quello di facilitare la procedura di costituzione di piccole società a responsabilità limitata. A differenza del codice commerciale, la legge sulle società commerciali stabilisce infatti che il conferimento pecuniario minimo di ciascun socio ammonta solamente ad 1,- CZK. L’ammontare del capitale sociale della società può dunque essere molto basso. Secondo la regolamentazione finora vigente, l’amministratore del conferimento di una società a responsabilità limitata era sempre e comunque tenuto ad aprire un conto in banca oppure presso una cooperativa di risparmio e credito, sul quale depositare i conferimenti pecuniari. Per le piccole imprese questo obbligo indubbiamente rappresentava spese inutili e rendeva più costosa e lenta la costituzione delle stesse. La riforma pertanto consente di versare i conferimenti pecuniari che non superano l’importo di 20.000,- CZK oltre che sul conto speciale anche in contanti oppure sul conto corrente normale intestato all’amministratore dei conferimenti. A livello pratico, ciò potrebbe quindi essere effettuato, ad esempio, anche semplicemente inviando il conferimento pecuniario al notaio.  

 

Společnosti s ručením omezeným se týkají rovněž drobnější změny procesu kadučního řízení (vyloučení společníka pro nesplnění vkladové povinnosti), rozšíření práva společníka podat společnickou žalobu, či zakotvení práva na doprovod jedné osoby na valnou hromadu, pokud
ta prokáže závazek mlčenlivosti, a změny úpravy schvalování konkurenčního jednání.

Alle società a responsabilità limitata si applicheranno anche piccole modifiche apportate alla procedura di esclusione (esclusione del socio per mancato rispetto dell’obbligo di conferimento), estensione del diritto del socio di presentare domanda giudiziale societaria, oppure il diritto di farsi accompagnare da una persona all’assemblea generale, a patto che questa dimostri il rispetto dell’obbligo di riservatezza, e infine le modifiche apportate alle regole dell’approvazione degli atti di concorrenza.

 

Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou

Stipendio e altri adempimenti a favore del dipendente che è membro dell’organo amministrativo oppure persona che ha legami stretti con il medesimo

 

Dosavadní právní úprava byla nepřiměřeně přísná, neboť každé plnění poskytnuté zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou, bylo podmíněno souhlasem nejvyššího orgánu společnosti. Nadále se plnění bude posuzovat pouze podle obecné úpravy ZOKu o střetu zájmů.

 

La regolamentazione giuridica finora vigente era fin troppo rigida, dal momento che ciascun adempimento fornito ad un dipendente che è membro dell’organo amministrativo oppure persona che ha legami stretti con il medesimo, era soggetto al consenso dell’organo supremo della società. D’ora in avanti, gli adempimenti verranno valutati solamente sulla base della regolamentazione generale dello ZOK relativa al conflitto di interessi.

 

Rozhodování per rollam

Deliberazione per corrispondenza

 

Právní úprava rozhodování valné hromady per rollam nebyla jednoznačná v úpravě rozhodnutí, která se vyhotovují ve formě veřejného zápisu. Judikatura dovodila, že každé jednotlivé vyjádření společníků musí být vyhotoveno ve formě veřejné listiny (notářským zápisem). Z toho však plynuly další nejasnosti, a hlavně vysoké náklady na přijetí rozhodnutí. Dle novelizovaného znění postačí, bude-li mít návrh rozhodnutí formu veřejné listiny (společníkům či akcionářům se bude zasílat pouze kopie návrhu rozhodnutí ve formě veřejné listiny). Vyjádření společníka pak nemusí být učiněno ve formě veřejné listiny – postačí písemná forma s úředně ověřenými podpisy.

La disciplina giuridica riguardante la deliberazione dell’assemblea generale per corrispondenza (“per rollam”) non regolava chiaramente le delibere che vengono effettuate sotto forma di atto pubblico. La giurisprudenza ha dedotto che ogni singola espressione dei soci doveva essere redatta in forma di scrittura pubblica (atto notarile). Tuttavia, ciò creava altre ambiguità e, soprattutto, alti costi dell’assunzione della delibera. Il testo riformato stabilisce che è sufficiente che la proposta di delibera sia redatta in forma di scrittura pubblica (ai soci oppure azionisti si invierà soltanto una fotocopia della proposta di delibera sotto forma di scrittura pubblica). L’espressione del voto stessa non deve necessariamente essere effettuata in forma di scrittura pubblica – basta la forma scritta con firme autenticate. 

 

Další změny

Altre modifiche

 

Novela zjednodušuje postup výmazu nepotřebných údajů ze společenské smlouvy. Stanoví, že se v případě rozhodnutí o vypuštění údajů ze společenské smlouvy, nejedná o změnu společenské smlouvy (neuplatní se na ně tedy ztížený postup přijímání takových změn). Společenská smlouva může takové rozhodnutí svěřit do působnosti jednatele, představenstva či správní rady.

La riforma facilita la procedura di cancellazione dei dati non necessari dal contratto societario. Stabilisce infatti che nel caso in cui si decida di cancellare alcuni dati dal contratto societario, non si tratta di modifica del contratto societario (non verrà quindi avivata la complicata procedura di accettazione delle modifiche). Il contratto societario può affidare tale decisione alla competenza dell’amministratore, consiglio di amministrazione oppure consiglio di gestione.

 

Zúženo bude právo společníka společnosti s ručením omezeným dodatečně hlasovat o přijetí rozhodnutí valné hromady pouze na případy přímé nebo nepřímé změny společenské smlouvy,
a to pouze na souhlasné hlasování (hlasování je nutné osvědčit veřejnou listinou). Důraz je kladen zejména na využití jiných způsobů hlasování.

Il diritto del socio di una società a responsabilità limitata di votare aggiuntivamente sull’assunzione della delibera assembleare verrà ridotto ai casi di una modifica diretta o indiretta del contratto societario e soltanto in caso di voto favorevole (la votazione deve essere redatta in forma di atto pubblico). Si preferiscono altri tipi di votazione.    

 

Novela upřesňuje povinnost přezkumu zprávy o vztazích auditorem. Povinnosti podléhají ty společnosti, které mají povinnost nechat účetní závěrku přezkoumat auditorem, neboť zpráva
o vztazích se ověřuje jako součást účetní závěrky.

La riforma precisa l’obbligo di riesame della relazione sui rapporti da parte del revisore dei conti. Sono soggette a questo obbligo le società che sono tenute a far riesaminare il bilancio d’esercizio da parte del revisore dei conti, perché la relazione sui rapporti viene verificata come parte del bilancio d’esercizio.  

 

Změna se dotkne i výplaty zisku společnosti. Zisk a jiné vlastní zdroje bude možné vyplatit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena
(k rozhodnutí dojde na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky). Touto změnou došlo
k potvrzení judikatury a ke zpřísnění zákonných pravidel, která stanoví, kdy je možno zisk vyplatit.

La modifica riguarderà anche la distribuzione degli utili della società. Gli utili e le altre risorse proprie potranno essere versate fino alla fine del periodo contabile successivo al periodo contabile per cui sia stato redatto il bilancio d’esercizio (la decisione sarà presa in base al bilancio d’esercizio ordinario oppure straordinario). Questa modifica ha confermato la giurisprudenza e inasprito le regole legislative che stabiliscono quando è consentito distribuire gli utili.  

 

Funkce člena voleného orgánu bude nově zanikat nikoli 1 měsíc po doručení oznámení orgánu, který člena zvolil, ale až okamžikem projednání odstoupení orgánem, který člena zvolil. Nebo v případě doručení oznámení na zasedání orgánu, a za předpokladu že orgán toto odstoupení neschválí, funkce zanikne uplynutím dvou měsíců.

La carica di membro dell’organo elettivo d’ora in poi non si estinguerà 1 mese dopo la notifica della comunicazione all’organo che aveva nominato tale membro, bensì solo al momento della discussione sul recesso da parte dell’organo che aveva nominato tale membro. Altrimenti, nel caso in cui la comunicazione sia notificata alla riunione dell’organo competente, a patto che l’organo non approvi il recesso, la carica si estinguerà con il decorso di due mesi.

 

Došlo též k drobné úpravě pravidel jednání prokuristy, na kterého se nebudou nadále užívat pravidla jednání orgánu obchodní korporace, a naopak bude moci být považován za vlivnou osobu. Zároveň se zpřesňují pravidla faktického vedení společnosti.

Sono state leggermente aggiustate anche le regole riguardanti la modalità con cui agisce l’institore, il quale non sarà più soggetto alle regole delle modalità con cui agisce un organo di una società commerciale, ma potrà essere considerato una persona influente. Vengono poi precisate anche le regole della gestione di fatto della società.  

 

V neposlední řadě se zpřísní úprava podání protestu proti rozhodnutí valné hromady (protest bude muset být odůvodněn).

Per ultimo, ma non per importanza, diventerà più severa la disciplina riguardante la presentazione dell’opposizione alla delibera assembleare (l’opposizione dovrà essere motivata).

 

Závěr

Conclusione

 

Obchodní korporace jsou povinny uvést své zakladatelské dokumenty do souladu se změněnou právní úpravou do 1. 1. 2022 a zanést tyto změny do sbírky listin obchodního rejstříku. Ustanovení zakladatelských dokumentů, která novele odporují, pozbývají účinnosti již účinností novely, tj. k 1. 1. 2021. Povinnost uložit dokumenty do sbírky listin veřejného rejstříku musí povinná osoba splnit do 6 měsíců od účinnosti novely. Nesplnění této povinnosti může mít za následek až zrušení obchodní korporace, po výzvě ke splnění povinnosti, soudem a nařízení její likvidace.

Le società commerciali sono tenute a conformare i loro documenti costitutivi alla normativa aggiornata entro il 1. 1. 2022 e trasmettere le modifiche così effettuate alla raccolta degli atti del registro commerciale. Le disposizioni dei documenti costitutivi che contrastano con la riforma perdono efficacia già alla data di inizio dell’efficacia della riforma, cioè al 1. 1. 2021. L’obbligo di inserire i documenti nella raccolta degli atti del registro pubblico deve essere soddisfatto dalla persona competente entro 6 mesi dall’efficacia della riforma. Il mancato soddisfacimento di questo obbligo può avere come conseguenza anche scioglimento della società commerciale, previo sollecito al soddisfacimento dell’obbligo da parte del tribunale e successivamente liquidazione della stessa.  

 

Výše jsme se Vám pokusili představit nejdůležitější změny, které velká novela přinese do zákona o obchodních korporacích. Tento článek však nepojednává o veškerých změnách, neboť novela obsahuje i nespočet drobných dílčích změn.

Abbiamo cercato di esporvi qui sopra le modiche più importanti apportate dalla grande riforma alla legge sulle società commerciali. Il presente articolo non tratta però tutte le modifiche, poiché la riforma contiene altre innumerevoli modifiche complementari.