Přihlášení:

Registrace

Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců a dalších osob

Zákon o specifických zdravotních službách a Vyhláška MZ stanovují povinnost podrobit se tzv. pracovnělékařským prohlídkám, kterými jsou:vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná,výstupní lékařská prohlídka a lékařská prohlídka po skončení rizikové práce.


Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců a dalších osob a s tím související povinnosti zaměstnavatelů


Dne 1. dubna 2013 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „Zákon o specifických zdravotních službách“), která na zaměstnavatele klade značné nároky týkající se pracovnělékařských prohlídek. V souvislosti s tímto vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení Zákona o specifických zdravotních službách (dále jen „Vyhláška MZ“), která dále upřesňuje znění Zákona o specifických zdravotních službách, a která vstoupila v účinnost dne 3. dubna 2013.

Dle § 54 odst. 2 písm. a) Zákona o specifických zdravotních službách má zaměstnavatel povinnost mít od 1.4.2013 uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo s poskytovatelem v oboru pracovní lékařství. V případě, že jsou však všichni zaměstnanci u zaměstnavatele zařazeni do první zaměstnanecké kategorie (viz níže), tak není nutné tuto smlouvu uzavírat a postačí, pokud pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci proběhne na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání.

Jak z výše uvedeného vyplývá, tak pracovnělékařská prohlídka je vždy uskutečňována na základě žádosti vydané zaměstnavatelem a obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zdravotního stavu posuzované osoby požadováno.

Zákon o specifických zdravotních službách a Vyhláška MZ stanovují povinnost podrobit se tzv. pracovnělékařským prohlídkám, kterými dle § 9 odst. 1 Vyhlášky MZ jsou:

a) vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,

b) výstupní lékařská prohlídka a

c) lékařská prohlídka po skončení rizikové práce.  

VSTUPNÍ PROHLÍDKA

Tato prohlídka se provádí především za účelem zjištění, zda uchazeč o práci je způsobilý tuto práci vykonávat. Musí být však také provedena v případě převedení zaměstnance na jinou práci, než kterou doposud prováděl.

Dle § 59 odst.1, písm.b) Zákona o specifických zdravotních službách musí tato vstupní lékařská prohlídka proběhnout vždy před uzavřením:

1. pracovního poměru,

2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (má-li být tato osoba zařazena do práce, která je považována za rizikovou (přičemž za rizikovou jsou považovány práce při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací) nebo má-li zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci), nebo

3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Zákon o specifických zdravotních službách také stanovuje fikci, že pokud tato vstupní lékařská prohlídka neproběhne, pak je osoba, která se jí nepodrobila nezpůsobilá k výkonu práce. Toto lze zhojit dodatečnou lékařskou prohlídkou.

Významným ustanovením u vstupních lékařských prohlídek je také to, které stanovuje, kdo je povinen tuto vstupní prohlídku hradit. Platí, že ji vždy hradí osoba, která se o zaměstnání uchází. Zaměstnavatel ji poté zpětně uhradí pouze uchazeči, se kterým skutečně uzavře pracovní nebo obdobný vztah.

Vstupní prohlídka osob ve vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu (jednatelů, členů představenstva, členů dozorčích rad,…)

Dle výše uvedeného § 59 Zákona o specifických zdravotních službách má zaměstnavatel povinnost zajistit vstupní prohlídku i pro osoby, které jsou se zaměstnavatelem v tzv. „vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu“. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu se pod tyto vztahy řadí především vztahy vykonávané na základě smlouvy o výkonu funkce (typicky tedy jednatel, člen představenstva nebo člen dozorčí rady).

K výkonu výše uvedených funkcí sice není nezbytně nutné mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a tudíž se podrobovat vstupní prohlídce, avšak za situace, že tato smlouva není sjednána (a v ní odměna za výkon funkce), tak dle zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“) je od 1.1.2014 výkon těchto funkcí bezplatný. Platí tedy, že za situace, kdy bude smlouva o výkonu funkce sjednána, je nutné, aby před jejím uzavřením proběhla u osoby, která bude se zaměstnavatelem ve vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu, vstupní lékařská prohlídka.

Zákon o obchodních korporacích výslovně u osob ve vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu vyžaduje jen vstupní lékařskou prohlídku, tudíž další typy prohlídek, o kterých bude řeč dále (periodická prohlídka, mimořádná prohlídka, výstupní lékařská prohlídka a následná prohlídka) není nutné u těchto osob provádět!  

PERIODICKÁ PROHLÍDKA

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu zaměstnance. To, v jakých časových intervalech se bude zaměstnanec podrobovat periodické prohlídce, se určuje na základě rozdělení zaměstnance do jedné ze čtyř zaměstnaneckých skupin, kterými jsou:

kategorie první jsou práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,

kategorie druhá jsou práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity,

kategorie třetí jsou práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,

kategorie čtvrtá jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Po určení, do které zaměstnanecké kategorie konkrétní zaměstnanec patří, se bude periodická prohlídka provádět v následujících intervalech:

-kategorie první jedenkrát za 6 let (u zaměstnanců starších 50ti let za 4 roky)

-kategorie druhá jedenkrát za 5 let (u zaměstnanců starších 50ti let za 3 roky)

-kategorie třetí jedenkrát za 2 rok

-kategorie čtvrtá jedenkrát za rok

Periodická prohlídka se vztahuje na osoby vykonávající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pouze v případě, kdy je tato práce na základě těchto dohod vykonávána opakovaně a doba, na kterou jsou tyto dohody sjednávány, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky. Zaměstnavatel dále musí provádění této prohlídky vyžadovat.

MIMOŘÁDNÁ PROHLÍDKA

Mimořádná prohlídka se provádí v případech důvodného předpokladu, že u zaměstnance došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci.

U osoby vykonávajících práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se mimořádná prohlídka uplatní pouze v případě, že podstoupila vstupní prohlídku.  

VÝSTUPNÍ LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA

Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA PO SKONČENÍ RIZIKOVÉ PRÁCE

Lékařská prohlídka po skončení rizikové práce se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce.

DALŠÍ POZNÁMKY K LÉKAŘSKÝM PROHLÍDKÁM

Zaměstnanec má povinnost se zákonným lékařským prohlídkám podrobit. V případě, že tak na výzvu zaměstnavatele neučiní nebo tuto prohlídku výslovně odmítne, tak se podle judikatury Nejvyššího soudu ČR dopustí porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů ČR, což může být důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením.

Náklady k pracovnělékařským prohlídkám nese vždy zaměstnavatel. Výjimkou jsou situace, kdy se jedná o vstupní lékařskou prohlídku s uchazečem o zaměstnání. V takovém případě bude zaměstnavatel tuto prohlídku hradit jen, pokud následně s uchazečem o zaměstnání uzavře pracovní smlouvu.

Závěr

Závěrem bych konstatoval, že dodržování výše uvedených povinností je ze strany zaměstnavatele nutné věnovat značnou pozornost. Neexistence lékařských posudků totiž sice nezakládá neplatnost pracovních smluv, ale zaměstnavatel se vystavuje riziku uložení pokuty až do výše 2.000.000,-Kč podle § 92-93 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a pokutě ve výši až 300.000,-Kč podle § 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Nedodržování povinných lékařských prohlídek tudíž sebou může pro zaměstnavatele nést nemalé finanční postihy.


Článek pro Vás zpracoval: Mgr. Petr Peták

10/2014

Zpět