Přihlášení:

Registrace

Povinnosti zaměstnavatele

Povinnosti zaměstnavatele jsou v českém právním řádu upraveny ve větším množství pramenů, které stanovují jejich širokou škálu. Při nedodržení těchto povinností, a to zejména v souvislosti s BOZP, hrozí zaměstnavatelům velmi vysoké pokuty. Na co nezapomenout z hlediska zaměstnavatele naleznete v tomto článku.



POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Povinnosti zaměstnavatele jsou v českém právním řádu upraveny ve větším množství pramenů, přičemž základ tvoří Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Další a podrobnější informace podle povahy dané povinnosti můžeme nalézt ve specifických zákonech (např. zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění; zákon č. 47/2013 Sb., o specifických zdravotních službách). Obecnější úpravu je možno dohledat také v Občanském soudním řádu, který v rámci novelizace s účinností od 1. 1. 2013 výrazně změnil povinnosti zaměstnavatelů. Na základě nedávných změn zmíněných právních předpisů vznikly zaměstnavatelům některé nové povinnosti, jiné se výrazně změnily.

Kdo je zaměstnavatel?

Zaměstnavatelem je dle §7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem tedy zákon rozumí jak právnickou, tak fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu (mezi základní pracovněprávní vztahy řadíme pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr). Za zaměstnavatele se také považuje organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, případně činí na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dělení povinností zaměstnavatele

Povinnosti zaměstnavatele můžeme rozdělit do více kategorií, přičemž jednoznačně největší důraz je českým právem kladen na BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (obvykle zkracováno na BOZP). Pod BOZP zákon řadí velké a ne přísně taxativně vymezené množství oblastí, kterým je v Zákoníku práce věnována podstatná část a blíže jí upravují i další prameny. Jednou z problematik jsou pracovně lékařské služby s podkategorií zdravotních prohlídek zaměstnanců, o kterých pojednává samostatný článek (a my se jim proto v tomto textu nebudeme věnovat). Mimo BOZP má zaměstnavatel mnohé další povinnosti, mezi které patří péče o zaměstnance, ochrana soukromí a osobnosti, zamezení diskriminace, povinnosti před vznikem pracovního poměru a po jeho skončení, povinnosti v souvislosti s náhradou mzdy ve dnech dočasné pracovní neschopnosti a další.

Pro účely tohoto textu rozdělíme povinnosti zaměstnavatele do následujících 5 kategorií:

• BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

• POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V NEMOCENSKÉM A ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

• PÉČE O ZAMĚSTNANCE

• OCHRANA SOUKROMÍ A OSOBNOSTI, ZAMEZENÍ DISKRIMINACE

• POVINNOSTI PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je širokým pojmem zahrnujícím mnoho oblastí a problematik, které se pokusíme stručně nastínit níže. Z právního hlediska pojem vymezíme jako souhrn opatření stanovených právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu (avšak oficiální právní definice tohoto pojmu pro jeho širokost neexistuje). V České republice došlo ke zpřísnění souvisejících právních předpisů spolu se vstupem do Evropské unie. Závaznou se stala Směrnice rady č. 89/391/EHS z 12. června 1989 o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tento právní akt Evropské unie můžeme považovat za základní legislativní rámec BOZP. Směrnice klade důraz na vyhledávání a vyhodnocování rizik (základem se tedy stává prevence), zároveň výrazně zvyšuje odpovědnost jednotlivých vedoucích zaměstnanců. Ostatní zaměstnanci se dnes na BOZP také aktivně podílejí, ať již prostřednictvím odborových organizací, či prostřednictvím vybraných zástupců.

Na koho se pravidla o BOZP vztahují?

• Zaměstnanec

• Zaměstnavatel (i ten, který je fyzickou osobou a sám též pracuje)
• Fyzická osoba provozující výdělečnou činnost

• Spolupracující manžel/ka

• Dítě předcházejících osob

• Fyzická či právnická osoba, která je zadavatelem či zhotovitelem stavby (případně se na zhotovení stavby podílí)

• Každá fyzická osoba, která se s vědomím zaměstnavatele zdržuje na jeho pracovištích

Kdo je za zajištění povinností odpovědný?

Za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou odpovědni vždy zaměstnavatelé/vedoucí zaměstnanci, a to s ohledem na rozsah jejich kompetencí. Při porušení některé z povinnosti vztahující se k BOZP následují tvrdé sankce, někdy až s trestně-právními důsledky. Pokud má zaměstnavatel méně než 25 zaměstnanců, může si veškeré úkony související s prevencí rizik v rámci BOZP zajišťovat a kontrolovat sám. Pokud však počet zaměstnávaných je vyšší či roven 25, zaměstnavatel má povinnost zajistit osobu s odbornou způsobilostí k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zajištěním odborného poradce však pro zaměstnavatele nezaniká odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci jeho zaměstnanců, a to ani v případě, že je poradce ze specializované firmy zabývající se výlučně touto problematikou. Poradce je pouze poradním, metodickým a kontrolním orgánem, který nepřebírá povinnosti zaměstnavatele. Mezi tyto povinnosti taktéž patří zajištění lékaře, který poskytuje pracovně lékařské služby.  

Základní povinnosti ohledně BOZP v bodech

Zaměstnavatel má povinnost:

  • nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti
  • zajistit vlastním zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit pracovní úkoly bez ohrožení jejich zdraví a majetku
  • informovat zaměstnance o kategorii, do níž je jím vykonávaná práce zařazena(smyslem kategorizace prací je rozpoznání rizik; práce I. kategorie nemají pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, zatímco práce IV. kategorie vysoce ohrožují zdraví)
  • informovat zaměstnance o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o povinnostech zaměstnavatele (dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP zejména pro zaměstnance na dobu určitou, zaměstnance agentury práce dočasně přidělené k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým…)
  • zajistit vlastním zaměstnancům školení (určit obsah s četností školení) o předpisech sloužících k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to při: a) nástupu zaměstnance do práce; b) změně druhu práce zaměstnance; c) změně pracovního zařazení zaměstnance; d) zavedení nové technologie, která má/může mít podstatný vliv na BOZP(obdobně u nových technologických či pracovních postupů); e) v dalších situacích, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP
  • umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP
  • soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje; neprodleně odstraňovat zjištěné závady
  • zajistit poskytovatele pracovně lékařských služeb, sdělit zaměstnancům, jakým prohlídkám a povinnostem jsou povinni se v souvislosti s výkonem práce podrobit (+ jim prohlídky dovolit)
  • nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku
  • založit knihu úrazů, vést v ní evidenci o všech úrazech (a to i v případě, že jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost či pracovní neschopnost nepřesahovala tři kalendářní dny)
  • zajistit poskytnutí první pomoci
  • nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví (a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců)
  • na určitých, zákonem stanovených, pracovištích zajistit dodržování zákazu kouření
  • specifické povinnosti má zaměstnavatel vůči těhotným a kojícím ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu – nutno je seznámit s riziky, učinit možná vhodná opatření a poskytnout prostory pro jejich odpočinek, zajistit speciální přestávky pro kojící ženy
  • specifické povinnosti má zaměstnavatel zaměstnávající osobu se zdravotním postižením – na vlastní náklady provádí technická a organizační opatření (úprava pracoviště, zaškolení, zvyšování kvalifikace)
  • plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zaměstnavatelů se vybere jeden zaměstnavatel, který koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Velmi rozsáhle jsou dále v Zákoníku práce upraveny záležitosti týkající se následujících kategorií:

• Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy, obuv, mycí a čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (§104)

• Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (§105)

• Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§108)

Při přijímaní a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, které jsou taxativně vymezeny v §102 odst. 5 Zákoníku práce. Mezi preventivní zásady namátkou patří omezování vzniku rizik, odstraňování rizik u zdroje jejich původu, nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy či provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení.

Pro případ zdolávání mimořádných událostí, kterými zákon rozumí například havárie, požáry či povodně, je zaměstnavatel povinen přijmout zvláštní opatření. Pod tato opatření spadají také předem stanovené pokyny k zastavení práce a okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí. Při poskytování první pomoci je zaměstnavatel povinen spolupracovat s poskytovatelem pracovně lékařských služeb.

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A V SOUVISLOSTI S NÍM

Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění stanovuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Významným orgánem je okresní správa sociálního zabezpečení, zkracovaná jako OSSZ (případně Česká správa sociálního zabezpečení – ČSSZ). U většiny povinností platí lhůta 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost (zejména u menších zaměstnavatelů a u prací konaných mimo hlavní pracovní poměr jsou však předpisy benevolentnější). Podle platného znění má zaměstnavatel následující povinnosti:

  • Přihlásit se do registru zaměstnavatelů / Odhlásit se z registru zaměstnavatelů
  • Přihlásit/odhlásit každou svou mzdovou účtárnu do/z registru zaměstnavatelů
  • Oznámit OSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání
  • Oznámit OSSZ den skončení zaměstnávání zaměstnance
  • Používat ve styku s OSSZ a ČSSZ přidělený variabilní symbol
  • Vést evidenci zaměstnanců a evidenci o zaměstnancích
  • Přijímat žádosti o dávky nemocenského pojištění vlastních zaměstnanců (včetně zaměstnanců bývalých), kteří onemocněli v ochranné lhůtě, a následně je předávat OSSZ příslušné k výplatě dávek
  • Poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům OSSZ při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v pojištění (zároveň také umožnit pověřeným osobám vstup do prostorů zaměstnavatele za účelem provedení kontroly)
  • Na vyžádání sdělit OSSZ a ošetřujícímu lékaři informace o zařízení závodní a preventivní péče a o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách dočasně práce neschopného zaměstnance

Většinu zaměstnavatelů i zaměstnanců zajímají zejména povinnosti a oprávnění v souvislosti s poskytováním náhrady mzdy ve dnech dočasné pracovní neschopnosti (neboli karantény).

Zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy za pracovní dny po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Poskytování a způsob výpočtu této náhrady mzdy je upraven ustanoveními §192 – 194 zákoníku práce.

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce (s ohledem na povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek). O kontrole musí být pořízen písemný záznam s uvedením výsledku kontroly. Pokud bylo zjištěno porušení povinností dočasně práce neschopného pojištěnce, podá zaměstnavatel zprávu dotyčnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a příslušné OSSZ. Pokud jde o vlastního zaměstnance, může dát zaměstnavatel příslušné OSSZ podnět ke kontrole, a to jak důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, tak ke kontrole dodržování režimu stanoveného ošetřujícím lékařem. OSSZ je povinno provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku neprodleně zaměstnavatele písemně informovat.

Zaměstnavatel má právo požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek.

PÉČE O ZAMĚSTNANCE

Péčí o zaměstnance Zákoník práce rozumí širokou oblast povinností, avšak zejména péči po stránce odborné. O těchto záležitostech pojednává desátá část Zákoníku práce v několika hlavách. Péče o zaměstnance úzce souvisí, a mnohdy se i prolíná, s bezpečností a o ochranou zdraví při práci. Celou problematiku shrnujeme do několika stručných bodů.

Zaměstnavatel má povinnost:

  • pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců, a to zejména o: zaškolení a zaučení; odbornou praxi absolventů škol; prohlubování a zvyšování kvalifikace
  • zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání
  • umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (vyjma zaměstnanců na pracovní cestě)
  • zajistit speciální pracovní podmínky (v právním řádu rozvedeno, souvisí i s BOZP) těhotným a kojícím zaměstnankyním a matkám do konce devátého měsíce po porodu
  • zajistit speciální pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců

OCHRANA SOUKROMÍ A OSOBNOSTI, ZAMEZENÍ DISKRIMINACE

Zaměstnavatel má povinnost nenarušovat bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Zároveň zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Zejména se jedná o informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborech, náboženské příslušnosti, trestněprávní bezúhonnosti. Existují však i výjimky, v rámci kterých je zaměstnavatel k získávání takových informací oprávněn, a to v případě, kdy je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána. Další výjimkou je situace, kdy možnost získat určitou informaci stanoví Zákoník práce či zvláštní právní předpis. Požadavek však vždy musí být přiměřený a výše zmíněné zakázané informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI PŘÍCHODU NOVÉHO ZAMĚSTNANCE

Stěžejní povinností, která spadá pod tuto kategorii, je bezesporu uzavření pracovní smlouvy se zaměstnancem. Tato smlouva musí být uzavřena nejpozději v den nástupu do práce. Zároveň nejpozději k tomuto dni musí být zaměstnanci předán mzdový či platový výměr v případě, že již není součástí pracovní smlouvy. Pro uzavření smlouvy je třeba osobních údajů zaměstnance, avšak vyžadovány smějí být pouze takové informace, které bezprostředně s uzavřením pracovní smlouvy souvisí. Těmi jsou: jméno a příjmení, titul, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, adresa trvalého pobytu (případně také doručovací adresa, pokud není shodná s adresou trvalého pobytu), rodinný stav a státní občanství.

Budoucí zaměstnanec by před podpisem pracovní smlouvy měl doložit doklady o předchozím pracovním poměru a jeho ukončení; potvrzení o zaměstnání (zápočtový list); údaje (a případná potvrzení) o dosažené kvalifikaci a údaje o školení a přezkušování u vybraných profesí (blíže stanovují specifické právní předpisy).

Pracovní poměr taktéž nelze uzavřít bez lékařského posudku ze vstupní prohlídky a údajů o zdravotní pojišťovně. Pro vybrané profese je nutné předložit potvrzení o bezúhonnosti, které se dokládá výpisem z rejstříku trestů.

Veškeré povinnosti související s příchodem nového zaměstnance jsou velmi rozsáhlé a samy o sobě by jistě vydaly na samostatný článek. Proto zde jen zmíníme, že v určitých případech musí být taktéž uzavřena písemná dohoda o hmotné zodpovědnosti. Dále musí zaměstnavatel postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel dále nechá zaměstnanci vyplnit tiskopis Prohlášení k dani z příjmů (tzv. růžový papír). Každý zaměstnanec musí být přihlášen u zdravotní pojišťovny a příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. V případě uplatňování slevy na dani pro invaliditu je celá procedura přijímání zaměstnance ještě mnohem komplikovanější. Zaměstnavatel je v každém případě taktéž povinen provést veškeré úkony související s BOZP, které jsou již popsány výše.


Článek pro Vás zpracoval: Marek Dvořák

11/2014

Zpět